Pak že mám smůlu

Už si od rána říkám, vždyť už nebudu lépe nic dělat. Od rána se mi totiž vůbec, ale opravdu vůbec nedaří. Začalo to už při probuzení. Vůbec nechápu, že jsem zaspala. Vždyť jsem si nařídila budík, jak pokaždé. Dokonce jsem ho i kontrolovala a ráno jsem po velmi dlouhé době zaspala. Už se mi to nestalo několik let. Následně při snídani. Namazala jsem si chléb a připravila čaj. Mezitím mi spadl na mazanou stranu. Chtěla jsem se obouvat, když jsem zjistila, že mám každou ponožku jiné barvy. A to jsem ještě nevyšla ani z bytu ven.

Co mě čeká?

Kdo ví, co mě ještě čeká. Uvažuji, že si lépe vyberu dovolenou. Nechci tam být za hlupáka. Vůbec jsem nechápala, co se dnes děje. Pochopila jsem až tehdy, když jsem si pročítala dnešní horoskopy.